Kočkočlověk (Khajiit)
Kočkolidé (Khajiité)
Do nedávna se obecně předpokládalo, že za stvořením této rasy stojí svérázný a poněkud podivínský alchymista z Glorvikenu, jménem Nicolas Finč. Tomu se roku 1137 po zvláštním vnuknutí a dlouhých týdnech bádání podařilo přeměnit svou jedinou spřízněnou duši, kočku Lucy, v krásnou a až na pár detailů lidskou dívku. Zřejmě vlivem drobné anomálie, při průběhu mutace, totiž Lucy zůstala kočičí ouška, fousky a ocas.
Přestože byl Nicolas za tento čin vyloučen z cechu alchymistů, nelitoval. Naopak byl od té doby poprvé v životě skutečně šťastný. Po čase se s Lucy oženil a měli spolu mnoho dětí.
Nedávné nálezy domněle ztracených legend, a především chybějících stránek z deníku samotného Nicolase Finče však naznačují jiný původ této rasy. Ukazují, že kočkolidé, neboli Khajiité, jak si část z nich opět říká, mají svého božského stvořitele, bohyni Solathó, kterou sami nazývají Setesuyara. Tato bohyně stvořila rasu Khajiitů již před tisíci lety a stála i za oním zvláštním vnuknutím, které Nicolase Finče přivedlo na cestu ke stvoření jeho krásné společnice. Skrze svérázného alchymistu tak přivedla tuto rasu na Tornelion podruhé. Z jakého důvodu se tak rozhodla, však zůstává zahaleno tajemstvím.
Kočkolidé žijí výhradně v lidských sídlech, kde jsou většinou přijímáni kladně. Je však pravda, že některým kultům, zejména na severu Tornelionu, bývají trnem v oku. Rovněž se jim příliš nedaří v zemích Kaladorské kapituly, kde jsou považováni za občany druhé kategorie a pod falešnými záminkami porušení zákona jsou často odváděni do otroctví.
Vlastnosti
Šerozrakost
- Schopnost vidět v lokacích, ve kterých je herní tma (v těchto lokacích je zakázán boj).
Kočičí reflexy
- Zásah do trupu učiněný zbraní pro boj na dálku jim způsobí vždy jen lehké zranění, namísto těžkého (těžké zranění není magický bojový efekt "Těžké").
Hromádka roztomilosti (Pouze se schválením organizace)
- Pokud je Kočkočlověk očividně neozbrojen (tzn. není vidět, že by byl ozbrojen) a situace není očividná (tedy neodhodí dýku, kterou zrovna podřezal svou oběť, přímo před člověka, na kterého působí touto schopností), může zapůsobit na osobu, která ho ohrožuje, svou roztomilostí (musí to skutečně zahrát) a ta ho pak musí nechat být, protože "takovej ňuník by to přeci neudělal".
- Tuto dovednost může použít kočkočlověk maximálně dvakrát denně. Pak se unaví a musí si odpočinout, aby měl dost sil na to být opět dostatečně roztomilý.
- Tuto dovednost nelze použít v boji.
- Tato dovednost je považována za efekt "Ovládnutí" a tedy je možné jej vynegovat, jako jakýkoli jiný efekt "Ovládnutí".
- Tato dovednost je "za odměnu" a bude přidělena na základě kostýmu a vystupování.
Kostým a chování
- Adekvární makeup a doplňky (Minimum jsou kočičí ouška, namalované fousky a začerněná špička nosu, ocásek).
- Kontaktní čočky mající vzhled kočičího oka a "delší zuby" či další “stylové” doplňky jsou vítaným, ale nepovinným, doplňkem kostýmu.
Kočičí temperament
-
- Ať jsou kočkolidé podobní člověku sebevíc, jejich kočičí část se nezapře. Milují veškeré měkké, načechrané věci, co se, byť jen vzdáleně podobají klubíčku. Rovněž jejich rozjaření z každého hlodavce je až neuvěřitelné, byť je zde nutno zdůraznit, že je nejedí... většinou.
- Pokud dostanete kočkolidi do rozpaků, často se jim stane, že se zapomenou a vymňouknou. Stane se to i zaskočenému dospělému, u dětí je to naprosto běžné.
- Pokud se dostane kočkočlověk do vyhrocené situace, kdy potřebuje vyjádřit svou dominanci a pevnost ve své pozici, může se mu stát, že se neovládne a začně syčet až vrčet na svého oponenta a pomocí rukou nad hlavou se pokusí vypadat větší než on. Nestává se to často, ale všichni vědí, že kočkolidé zdědili po kočkách i určitého bojového ducha a nevyplácí se je tedy zbytečně provokovat.
Dodatky
Odkaz pojednávající o rase Kočkolidí: