Kočkočlověk
Kočkolidé
U některých ras je jejich původ záhadou. Což neplatí pro kočkolidi… Kolem roku 1130 žil ve městě Glorviken (oblast Glomfjord) alchymista jménem Nicolas Finč. Byl to tak trochu podivín. On sám říkal, že jediná bytost, kterou má skutečně rád, je jeho kočka Lucy. Jak ale ubíhal čas, i on zatoužil po spřízněné duši, jež by mu rozuměla, v ten okamžik se zadíval na svou kočku a dostal bláznivý nápad. Následující týdny pak téměř nevycházel z domu, všechen čas věnoval jediné myšlence. Veden zvláštním vnuknutím neúnavně laboroval. A nakonec se dílo skutečně podařilo! Z Lucy se stala krásná dívka, téměř lidská až na pár detailů… Zřejmě došlo k drobné chybě, jež kouzlo pozměnila, a tak milé Lucy zůstala kočičí ouška, fousky a ocásek. Třebaže Nikolase za tento čin vyloučili z cechu alchymistů, nelitoval, ba naopak od té doby byl poprvé v životě opravdu šťastný. Za čas se s Lucy oženil a měl s ní kupu dětí.
Kočkolidé žijí výhradně v lidských sídlech, kde jsou povětšinou kladně přijímáni. Je však pravdou, že některým kultům hlavně na severu Tornelionu bývají trnem v oku. Rovněž se jim příliš nedaří v zemích Kaladorské kapituly, kde jsou považováni za občany druhé kategorie a pod falešnými záminkami o porušení zákona často bráni do otroctví.
Ať jsou kočkolidé podobní člověku sebevíc, jejich kočičí část se nezapře. Milují veškeré měkké, načechrané věci, co se byť jen vzdáleně podobají klubíčku. Rovněž jejich rozjaření z každého hlodavce je až neuvěřitelné, byť je zde nutno zdůraznit, že je nejedí. Pokud dostanete kočkolidi do rozpaků, často se jim stane, že se zapomenou a vymňouknou. Stane se to i zaskočenému dospělému, u dětí je to naprosto běžné. Rozhodně ale platí, že po kočkách zdědili také bojové dovednosti. Nevyplácí se je tedy zbytečně provokovat.
Vlastnosti
Šerozrakost
- Schopnost vidět v lokacích, ve kterých je herní tma (v těchto lokacích je zakázán boj).
Kočičí reflexy
- Zásah do trupu učiněný zbraní pro boj na dálku jim způsobí vždy jen lehké zranění, namísto těžkého (těžké zranění není magický bojový efekt "Těžké").
Hromádka roztomilosti (Pouze se schválením organizace)
- Pokud je Kočkočlověk očividně neozbrojen (tzn. není vidět, že by byl ozbrojen) a situace není očividná (tedy neodhodí dýku, kterou zrovna podřezal svou oběť, přímo před člověka, na kterého působí touto schopností), může zapůsobit na osobu, která ho ohrožuje, svou roztomilostí (musí to skutečně zahrát) a ta ho pak musí nechat být, protože "takovej ňuník by to přeci neudělal".
- Tuto dovednost může použít kočkočlověk maximálně dvakrát denně. Pak se unaví a musí si odpočinout, aby měl dost sil na to být opět dostatečně roztomilý.
- Tuto dovednost nelze použít v boji.
- Tato dovednost je považována za efekt "Ovládnutí" a tedy je možné jej vynegovat, jako jakýkoli jiný efekt "Ovládnutí".
- Tato dovednost je "za odměnu" a bude přidělena na základě kostýmu a vystupování.
Kostým a chování
- Adekvární makeup a doplňky (Minimum jsou kočičí ouška, namalované fousky a začerněná špička nosu, ocásek).
- Kontaktní čočky mající vzhled kočičího oka a "delší zuby" či další “stylové” doplňky jsou vítaným, ale nepovinným, doplňkem kostýmu.
Kočičí temperament
-
- Ať jsou kočkolidé podobní člověku sebevíc, jejich kočičí část se nezapře. Milují veškeré měkké, načechrané věci, co se, byť jen vzdáleně podobají klubíčku. Rovněž jejich rozjaření z každého hlodavce je až neuvěřitelné, byť je zde nutno zdůraznit, že je nejedí... většinou.
- Pokud dostanete kočkolidi do rozpaků, často se jim stane, že se zapomenou a vymňouknou. Stane se to i zaskočenému dospělému, u dětí je to naprosto běžné.
- Pokud se dostane kočkočlověk do vyhrocené situace, kdy potřebuje vyjádřit svou dominanci a pevnost ve své pozici, může se mu stát, že se neovládne a začně syčet až vrčet na svého oponenta a pomocí rukou nad hlavou se pokusí vypadat větší než on. Nestává se to často, ale všichni vědí, že kočkolidé zdědili po kočkách i určitého bojového ducha a nevyplácí se je tedy zbytečně provokovat.
Dodatky
Odkaz pojednávající o rase Kočkolidí: