Výpis politických celků rok 1520

Arnské knížectví

Oblasti: Belia, Orsa

Hlavní město: Blatvar (oblast Orsa)

Panovník: Kníže Asmar

Státní zřízení: Despocie

Popis

Arnskému knížectví se přezdívá zem tisíce ostrovů. Nejedná se však o tak romantickou krajinu, jak by se mohlo zdát. Arnské knížectví skutečně má tisíc a snad i více ostrovů a ostrůvků, ale ty však nevystupují nad hladinu moře, či jezera, nýbrž nad hladinu ohromného močálu v provinciích Orsa a Belia. Zdejší obyvatelé byli vždy považováni za nečisté a necivilizované. Jako jeden z mála národů oficiálně bere orky, skřety, gobliny a jiné nečisté rasy jako součást svého dominia a ne jako pokoutné zlo, jež je třeba vyhubit. Jakmile se ukázala slabost říše, tak Arský kníže Asmar neváhal a odtrhl se od ní. Nezdržoval se sepisováním listin a prostě nechal popravit císařské místodržící. Hned poté nechal znovu obsadit takzvané pohyblivé věže -- pevnosti, jež podle legend putují po močálech kam se jejich pánovi zachce. Arnské knížectví nemá ani úrodnou půdu, ani významné nerostné bohatství. Spoléhá však na nízké nároky svých obyvatel a jejich přístup, že nic není dostatečně nechutné, aby se to nedalo sníst.

Arn se snaží zachovávat neutralitu a neplést se do sporu ostatních zemí.

Obyvatelstvo

Lidé, orkové a goblini patří k majoritě obyvatelstva.

Zvláštnosti

Pro lidi z vnějšku je velmi matoucí, že kde byla ještě včera stezka může být dnes močál. Vědci z Galmorské univerzity mluví o proudech a jejich znalosti, kterou místní mají. Teorie těchto vědců ovšem často přijdou nazmar, o čemž se přesvědčil nejeden útočník, kterému se většina armády utopila nebo zemřela na bahenní horečku.

 

 

Ashinarský řád

Oblasti: Iared, Siltea

Hlavní město: Ponros (oblast Iared)

Panovník: Velmistr Ezin mal Makrash

Státní zřízení: Teokratická monarchie

Popis

Ashinarský řád vznikl již před několika staletími jako odnož Aedonitství v oblasti Iared v chrámu ve městě Ponros. V nedávné době řád začal spatřovat výkladové schizma s Aedonitstvím a začal se radikalizovat, což vedlo až k tomu, že byl na Fedrijském Aedonitském koncilu exkomunikován a prohlášen za heretickou sektu. Avšak vysoké hory v oblasti Iared a mohutně opevněná pevnost, kterou Ashinský řád během posledních let zbudoval okolo města Ponros činili jakýkoliv násilný krok proti řádu značně obtížným. Dalo by se říct, že se jednalo o oblast odříznutou od říše již v době před válkou a proto nebylo pro nikoho překvapením, že nedlouho po vypuknutí války zaslal velmistr řádu Ezin mal Makrash ostatním panovníkům listinu "Ve stopách Ashinara", kterou vyhlásil nezávislost.

Ashinarský řád se snaží vystupovat neutrálně a nezapojovat se do války. Občanskou válku vidí jako vyvrcholení dlouhodobé spirituální krize, která již dlouho sžírala Tornelion. Podle Komtura se však blýská na lepší časy a každá provincie, která uzří pravdu Aedonitství se o tom bude moci přesvědčit.

Obyvatelstvo

Převážně lidé.

Zvláštnosti

V provincii Iared se nachází hlavní brána do Podtemna, říše temných elfů.

V horských oblastech Iared a Siltea se nachází množství nerostného bohatství. Mimo jiné i namodralé, průzračné drahokamy, známé jako ashinarovy slzy. 

 

 

Dahirský emirát

Oblasti: Andalen, Asvalen, Arjang, Glivrar, Hagfors, Leira, Sumbar

Hlavní město: Fénikar (oblast Leira)

Světský Panovník: Velkovezír  Razeem al-Akhtar

Státní zřízení: Konstituční monarchie

Popis

Dahirský emirát byl dříve jižní částí císařství. Dlouhou dobou byl na pokraji zájmů. To však skončilo v okamžiku, kdy v poušti oblasti Glivrar byla objevena bohatá naleziště zlata. Netrvalo dlouho a zdejší místodržící Razeem al-Akhtar si prosadil povolení obchodu s otroky, který způsobil bleskový výstup Dahirské oblasti mezi nejdůležitější části říše. Gladiátorské zápasy a nejproslavenější veřejné domy nalákaly do Dahiru tolik potřebný kapitál. Občanskou Válku Razeem al-Akhtar uvítal jako možnost, jak zužitkovat nabyté prostředky a vliv a legitimizovat svou nadvládu nad prosperujícím Dahirem. Jakmile poslal Nikodémus požadavek pro odvody do vojska a vybrání válečných berní, tak Razeem sepsal proklamaci o totální autonomii a nezávislosti na říši a listinou "Trpělivost pouště a moc zlata" vyhlásil Dahirský Emirát. 

Dahirský emirát se rozléhá v oblasti pouští a savan. V letech těsně před válkou si dokázal zajistit rozsáhlé úrodné oblasti Sumbar a Hagfors a po vypuknutí války zabral Andalen. V oblasti Glivrar se nacházejí nejvýnosnější zlaté doly v celém Tornelionu. 

Usednutí avatara bohyně Sífy na stolec a ústup emíra do pozice velkovezíra a rádce pro světské záležitosti způsobilo mezinárodní bouři. Zatím není jasné jak moc se změní současná politika Dahiru, ale všichni se připravují na nejhorší. Zkazky o Sífě a jejich uctívačích se šíří a nadouvají s každým vyprávěním z úst uprchlíků, kteří zaplavují Denard a Kapitulu.   

V současnosti má Dahirský Emirát napjaté vztahy Gelreánským královstvím, Kaladorskou Kapitulou i Denardem. Diplomatická jednání s Denardským velkoknížectvím se podle všeho v podstatě zastavila.

Obyvatelstvo

Dahirský emirát je převážně obýván lidmi, kočkolidé patří k druhé nejpočetnější skupině. Elfové a hobiti patří mezi početné minority.

Kdo je kdo

Stoupenci Sífy: Oficiální Dahirská doktrína tvrdí, že Sífa se navrátila do své domoviny, odkud ji v mýtických časech vyhnali záludní bohové v čele s Aedonem. Hlavním krédem stoupenců Sífy je Nejvyšší pravda a pro ni a vizi své bohyně jsou schopni obětovat vše včetně krve, těla i duše. Oficiálně jsou krvavé oběti dobrovolným vyznáním víry obětovaného, kterým se očišťuje od světského hříchu a zla. Šeptá se však, že ne všichni obětovaní se svou obětí souhlasili. 

Velko-Vezír Razem al Akhar: Muž, který může za současný emirát, reprezentuje hlavně šlechtu a bohatou vrstvu obyvatelstva. Oficiálně bývá po boku bohyně a radí jí ve světských záležitostech.

Rebelové: Proslýchá se, že ne všichni s novými pořádky souhlasí a že prý sílí hnutí odporu, a to jak mezi prostým lidem, tak i šlechtou a kmenovými vůdci.

Kočkolidé: V Dahiru velmi zastoupená rasa, tvoří významnou část obyvatelstva. Část z nich žije kočovným způsobem života a je často k vidění i na vzdálených místech Tornelionu, zatímco další jsou více usedlí a farmaří.

 

 

Denardské velkoknížectví

Oblasti: Scordie, Tretten

Hlavní město: Valaron (oblast Scordie)

Panovník: Kníže Galben

Státní zřízení: Feudální monarchie

Popis

Denardské velkoknížectví, nebo, jak se mu někdy hanlivě přezdívá, země míšenců, vzniklo dohodou mezi knížetem Galbenem ze Scordie a elfským národem z Trettenského hvozdu. Už jeho praděd Ferben, údajně z lásky k elfí dívce, začal budovat dobré vztahy s elfy, což mělo za následek míšených vtahů a svazků. V té době se Denardské velkoknížectví stalo ostrovem tolerance v říši, kde se na míšence zpravidla hledělo skrze prsty. Denardské velkoknížectví tak muselo často čelit nejrůznějším projevům nenávisti a "trestným" výpravám, které měly nastolit staré pořádky. To se však nikdy zcela nepodařilo, jelikož víra, dosud utlačovaného lidu, v lepší svět, velmi rychle zapustila hluboké kořeny. V začátku války spatřil kníže Galben příležitost, jak zcela legitimizovat a ukotvit zákony, o které se jeho rodina již po tolik generací zasazovala.

Denardské velkoknížectví disponuje dostatkem orné půdy k potravinové soběstačnosti. Město Valaron je navíc významným střediskem obchodu, na kterém leží obchodní stezky z Galmory do Fénikaru. V současnosti také nabývá na významu obchodní stezka vedoucí přes divočinu až do Brožova.

Denardské velkoknížectví má dobré vztahy s Gelreánem, jedná se svými sousedy a doufá, že na nadcházející konferenci v Brožově bude nalezeno řešení současné napjaté situace.

Obyvatelstvo

Elfové, Lidé a míšenci těchto dvou ras.

Zvláštnosti

Denard ovládá klíčovou říční cestu vedoucí na sever a spravuje podzemní cestu vedoucí do Brožova.

Město Valaron je častým cílem, kupců přicházejících z Podtemna.

 

 

Elseánské království

Oblasti: Elsean

Hlavní město: Gorten (oblast Elsean)

Panovník: Král Merveon IV.

Státní zřízení: Absolutistická monarchie

Popis

Elsean, neboli, jak je mu přezdíváno, zelený ostrov, je domovem jednoho z prokazatelně nejstarších šlechtických elfských rodů na Tornelionu. Dávná sláva ostrova již však poněkud ztratila svůj lesk. Krajině dominují rozpadlé a pobořené hrady, kde pobývají zeměpáni, kteří se příliš dlouho starali o svůj původ namísto svého hospodářství. Když na ostrov dorazily první zprávy o vypuknutí války, tak následovala poněkud překvapivá reakce vévody Kerlona odtrhnout se od říše a vyhlásit Elseanské království. Kerlon byl však několik týdnů po té zavražděn svým bratrem Jorlungem. Ten nepřežil o mnoho déle. Na lovu jej zabil šíp jeho bratrance Fendrika, kterého hned po té, co uchvátil trůn, otrávil jeho syn Merveon. Ten přijal titul IV. Král Elseanský a velmi úzkostlivě až paranoidně sleduje své okolí a obává se o život. Vzhledem k pramalému významu ostrova je Elsean zatím zcela mimo válečné dění.

Průmyslově i potravinově Elsean značně pokulhává a stěží uživí své obyvatelstvo.

Elsean je zatím zcela neutrální. 

Obyvatelstvo

Elfové, minoritní lidské osídlení.

Zvláštnosti

Elseán je jedním z posledních skutečně elfských území, navíc místní rody patří k nejstarším dynastiím na Tornelionu.

 

 

Gelreánské království

Oblasti: Agotnes, Askia, Brožov, Galmora, Igo, Katheos, Tralea, Nethlensko, Pobrulsko, Véria

Hlavní Město: Galmora (oblast Galmora)

Panovník: Královna Xelesia I. (dynastie Eldein)

Státní zřízení: Konstituční monarchie

Popis

Gelreánské Království bylo založeno roku 1515 v důsledku občanské války v císařství. Feudální pánové a elita, nespokojená s poměry v císařství, podepsali roku 1514 listinu "O pravdě, právu a spravedlnosti", ve které stvrdili společné mocenské zájmy a směr dalšího postupu ve věci genealogického soudu nad císařem Nikodémem, jehož legitimita byla popřena dokumenty, které získala tehdy ještě vévodkyně Xelesia. Dle očekávání Císař popřel veškerá obvinění a obžaloval vévodkyni a signatáře listiny "O pravdě, právu a spravedlnosti" z rozvracení říše. O několik dní později byl vévodkyní sepsán vyvazovací edikt, kterým rozsáhlá panství na západě říše vyhlásila nezávislost na císařství. Tento dokument vedl k vypuknutí velké občanské války, která během několika málo měsíců rozervala císařství na několik kusů. Nový státní útvar byl pojmenován dle města, kde byla listina podepsána. Na královský trůn byla dosazena královna Xelesia I., která následně vydala příkaz k sepsání ústavy, v níž se uvolila k mocenským ústupkům ve prospěch šlechty, měst a význačných institucí. 

Oblast Gelreánského království byla nejdůležitějším obchodním centrem v císařství. V blízkosti velkých řek Idy a Atlon leží mnoho velkých měst se silnou řemeslnou základnou, která je zde ukotvena v podobě velkých řemeslných cechů a cechovních spolků. Rozsáhlé polnosti zaručují Gelreánskému království potravinovou soběstačnost. V Gelreánském království se nachází Galmorská univerzita -- místo kam se sjíždějí učenci z celého Tornelionu a která je proslavená alchymisty a vědou.

V současnosti má Gelreánské království uzavřeno příměří s Dahirským emirátem. S Avatarem Sífy u moci je však toto příměří přinejmenším křehké. Vyjednávání s Ashinarským řádem skončilo pokusem provést nábožensky motivované převzetí Polbrulska na které královna Xelesie odpovědela napřed ostrou diplomatickou notou a pak vysláním armády. Vyjednávání s Denardským velkoknížectvím zatím trvá a prý se chystá velký summit právě v Brožově. 

Obyvatelstvo

Gelreán patří mezi velmi smíšené země, které hlavně v posledních dekádách umožnily rozvoj i jiným rasám než člověku. Je zde významná komunita permoníků a hobitů a v Gleckých mokřadech žijí tlupy orků a goblinů.

Zvláštnosti

Gelreánci jsou známí pěstitelé a výrobci vína, které je proslavilo po celém známém světě. 

V Gelreánu se šíří nová a vskutku progresivní víra ve Stroj, mezi věřící se řadí mnozí významní vědci a učenci.

 

 

Kaladorská kapitula

Oblasti: Heidal, Kastalon, Klarcie, Maricao, Rendea, Rodathom, Sundborm, Vangen

Hlavní město: Golaria (oblast Sundborm)

Panovník: Arcimág Cirmeon

Státní zřízení: Meritokracie (vláda nadaných)

Popis

Kaladorská kapituly vznikla kolem převážně lidské univerzity mystických umění v Tolarii jako spolek, jenž měl sloužit k setkávání absolventů univerzity a ostatních jedinců, jež vládli magickými, či mystickými silami. Netrvalo dlouho a organizace se rozrostla a stala se vlivnou i za hranicemi oblasti Sundborm. Již před válkou se vysoce postavení členové kapituly dostali na významné posty ve zdejší samosprávě s cílem odtrhnout se od zpátečnického císařství a vytvořit vlastní dominium, kde úspěch jednotlivců nebude záležitostí toho správného rodokmenu, ale schopností a dovedností. Dva roky před válkou proběhl rychlý palácový převrat, kdy členové kapituly během jediného dne zajali veškeré výše postavené představitele říše a poslali je k císaři s listinou "O odporu schopných proti útlaku omezených", ve které vyhlásili nezávislost na říši. V době, kdy se císař připravoval proti rebelující kapitule zasáhnout, však vypukla válka a císařství se začalo hroutit. Kaladorská kapitula rychle uchvátila okolní oblasti. V poslední době se z kapituly nese čím dál více nenávistnější rétorika vůči Denardskému velkoknížectví kvůli postoji zdejších zeměpánů k míšení druhů, ale mnozí tvrdí, že kapitula pouze hledá záminku k vyprovokování sporu a uchvácení území Denardského velkoknížectví.

Oblast kapituly je potravinově soběstačná. Průmysl se zde vyskytuje pouze ve značně omezené míře a značně trpí zhroucením obchodních vazeb během občanské války. V poslední době se tak začíná těžce projevovat odtržení od významných obchodních a vzdělanostních center, především Scordie a Galmory. 

Kaladorská kapitula udržuje přátelské vztahy s Gelreánem. Po té co z Brožova byli vyhnáni upíři, začali do Brožova cestovat kaladorští obchodníci a mágové. Kapitula má značně pošramocené vztahy s Denardským velkoknížectvím, které na nenávistnou rétoriku odpovědělo zbudováním pásu opěrných pevností na své straně hranic. Po nástupu Sífy na Dahirský trůn vztahy s emirátem ochladly. Své dělají i zástupy lidských uprchlíků a šlechty, která doufá, že v Kapitule najde zastání. 

Obyvatelstvo

Převážně lidské, významné jsou i komunity hobitů na jihu země a kočkolidí na východě, kteří ale nemají příliš velké zastoupení v řízení země a efektivně jsou v postavení, které se téměř rovná otroctví.

Zvláštnosti

Kaladorská kapitula se velmi rychle stala útočištěm mnoha lidských mágů a magie zde prosakuje do mnoha odvětví běžného života. I poslední vesničan si hýčká naději, že jeho děti budou mít magický talent a dočkají se lepšího údělu.

 

 

Klan Harsa

Oblast: Cardosh

Hlavní město: Redlen (oblast Cardosh)

Panovník: Gito Harsa

Státní zřízení: kmenový svaz

Popis

Klan Harsa je prastará trpasličí rodina, jež od nepaměti žije v oblasti Cardosh. Tato oblast byla dlouhodobě vykořisťována říšskými berněmi, jimiž Nikodémus zahrnoval díry v císařském rozpočtu. Po vypuknutí války a vyhlášení válečných berní stařešina rodu Gito Harsa zaslal Nikodémovi dokument "Polib mojí chlupatou řiť" v němž vyjádřil svůj nesouhlas s výší berní. Ve věci úspor nalezl v oblasti Cardosh, kde je více jak polovina trpasličího obyvatelstva, silné zastání. Nikodémovy síly byly vyhnány rodinným klanem Harsa, k němuž se přidala i výrazná část obyvatelstva. Od toho okamžiku nevybředla provincie Cardosh ani na okamžik z války a tudíž zatím nebyl čas zajímat se o státní zřízení, či rozdělení pravomocí. 

Klan Harsa vede obrannou válku s Lathmorským královstvím a zatím díky materiální podpoře Gelreánu zvládá odolávat pokusu Lathmorské armády o průlom do podzemí.

Obyvatelstvo

Převážně trpaslíci, je zde však i malá komunita permoníků a lidí.

Zvláštnosti

Klan Harsa Disponuje územím s nalezišti kvalitní rudy a nejrozsáhlejším známým jeskynním systémem v Tornelionu. Celé hlavní město Redlen se z velké části nachází v ohromných jeskynních dómech pod horou Adlor. Díky rozsáhlým farmám na jeskynní houby je klan Harsa potravinově soběstačný.

 

 

Lathmorské království

Oblasti: Burashwar, Cardrang, Esturia, Eularia, Gardrang, Skeletwor, Toft, Toftir, Wendaric

Hlavní město: Fibonea (oblast Gardrang)

Panovník: Král Nikodémus (dynastie Athain)

Státní zřízení: Absolutistická monarchie

Popis

Lathmorské království leží ve východní části bývalého císařství. Odsud pochází dynastie Athain, jejíž panovníci až dosud seděli na císařském trůnu. Prastaré šlechtické rody, které byly zvyklé rozhodovat o dění na celém kontinentu, přijaly vzpoury jednotlivých národů s nelibostí a hrůzou. Někteří to považovali za následek stále se zvyšujících, a v poslední době až vykořisťovatelských, nároků na zbytek říše. Jiní v tom spatřovali trest za všudypřítomnou zhýralost a dekadenci. A jiní opatrně poukazovali na krutovládu a nenávistnou politiku, nyní již pouze krále, Nikodéma.

Lathmora má jak rozsáhlé území s úrodnou půdou, tak bohaté naleziště nerostných surovin, z nichž je ale významná část nevalné kvality, jako bahenní rudy z Toftirské oblasti. Království ale přišlo o oblasti s rozvinutým průmyslem a o nejvýznamnější obchodní centra. 

V současnosti Lathmora vede přímou válku s klanem Harsa, jehož území se mu již dlouho nedaří podmanit, dále s Osensko-Bergenským městským svazem, Tovirským kaganátem a s Oskalonskou državou. Formálně Lathmor neuznal žádnou vyvazující listinu a ostatní státy považuje pouze za rebelující oblasti.

Obyvatelstvo

Lathmora je převážně lidská, ve městech začíná být běžná segregace nelidských ras, jako jsou elfové, trpaslíci a hobiti.

Zvláštnosti

Mnoho místních šlechtických rodů může vystopovat svůj původ do časů prvního Císaře před víc jak 600 lety a do Válek Temného Přílivu, jež mu předcházely.

Otroctví je zde praktikováno jako nástroj trestu, převážně ekonomického charakteru.

 

 

Osensko-Bergenský městský svaz

Oblasti: Berg, Osen

Hlavní město: Bergen (oblast Berg), Osen (oblast Osen)

Panovník: Hejtman Foldek

Státní zřízení: Plutokracie (vláda bohatých)

Popis

Osen a Berg byly před válkou městskými státy, kterým byla garantována rozsáhlá práva a pravomoci. Císařství příliš nestrkalo nos do jejich záležitostí za předpokladu, že budou řádně odvádět zvýšené berně. Osen a Berg měly dobré vztahy již před válkou a potajmu spolu zbudovaly průmyslové město Daklos v jeskyním komplexu na hranicích obou států. Existenci tohoto města úzkostlivě tajili před říšskými výběrčími daní a ze zisku si i nadále platily výjimečná práva, která jim umožňovala držet si své soukromí. Celá záležitost se však těsně před vypuknutím války donesla k císaři. Jedním z jeho prvních válečných příkazů bylo okamžitě dobýt Osen i Berg a zabrat Daklos. Města se však spojila do silného městského svazu a hájila své území. Lathmor byl zaskočen silou a množstvím zbudovaných opevnění i komplexností rozvinuté infrastruktury. Jakmile vznikl řád Ingardonských rytířů, tak s ním Osensko-Bergenský městský svaz začal vyjednávat o možném spojenectví.

Osensko bergenský městský svaz disponuje dostatkem úrodné půdy i nerostného bohatství. K dispozici má navíc společné město Daklos, kde je situován velmi rozvinutý a pokrokový průmysl.  

Osensko-Bergenský městský svaz je v současnosti ve válce s Lathmorem a snaží se dojednat spojenectví s řádem Ingardonských rytířů, se kterým má prozatím dojednané příměří.   

Obyvatelstvo

Hlavně lidé a permoníci, existují početné komunity ostatních nelidských bytostí.

Zvláštnosti

O Skalním městě Daklos se povídá, že je postaveno na ruinách prastarého trpasličího sídla.

 

 

Oskalonská država

Oblasti: Marsala, Munkfors, Ustalor

Hlavní město: Arborea (oblast Marsala)

Panovník: Rada starších

Státní zřízení: Gerontokracie (Vláda starších)

Popis

Oskalonská država je dominiem lesních bytostí. Když začala válka, zdejší stařešinové sjednotili veškeré lesní národy z Munkforského a Marsalského hvozdu a dali všem v okolí na srozuměnou, že na své území nevpustí hrůzy války. Byly vytvořeny milice a hraničářské oddíly, které odrážely veškeré pokusy o proniknutí na území Oskalonské državy. Nedlouho po začátku války byla ujednána smlouva s Ustalorskými farmáři, kteří výměnou za ochranu dodávají proviant lesním národům. Oskalonská Država se už několikrát stala terčem útoku Lathmorských vojsk, které se však zatím vždy podařilo odrazit. V Oskalonské državě byla ustanovena válečná rada starších, která v rukou nyní třímá veškerou výkonnou moc. 

Díky potravinám z úrodného Ustaloru je Oskalonská država dobře zásobená. Na jejím území se však nenachází prakticky žádný průmysl. Vypráví se o ohromném nerostném bohatství, které však lesní národy nevyužívají a jejich zákony zakazují jakoukoliv těžbu. 

Oskalonské Državy jsou v současnosti ve válce s Lathmorem. Navíc čelí čím dál tím více vzrůstajícímu tlaku ze strany Dahirského emirátu, který chce získat dostatek dřeva na zbudování válečného loďstva.  

Obyvatelstvo

Elfové, lesní bytosti, víly a v Ustaloru lidé.

Zvláštnosti

Rozlehlé lesy patří k nejstarším zachovalým hvozdům, které v aktivitě soupeří s Divokým hvozdem u Brožova. Říká se, že místní hvozd přežil 15 století bez významějšího zásahu.

 

 

Piráti

Oblast: Arecibo

Hlavní město: Jarviken (oblast Arecibo)

Panovník: "Pirátský král"

Státní zřízení: Monarchie

Popis

Nedobytný ostrov jenž se stal královstvím všech pirátů. Ti jej využívají jako svou základnu již od roku 1315. Jedná se o ostrov obklopený velmi zrádnými vodami plnými mělčin a skalisek, kterými bezpečně proplují leda místní. Jediné větší město je Jarviken, které slouží pirátským posádkám jako obchodní uzel kde mohou prodat ukořistěný lup spřáteleným překupníkům.

Piráti si cení hlavně své nezávislosti na komkoliv. Po rozpadu císařství zažívají zlaté časy a i když země na pobřeží již zvládly omezit bezuzdné nájezdy na snesitelnější míru, pořád jsou piráti nebezpečím, které může zlomit vaz lecjaké kupecké gildě. Jako poslední se Arecibo pokusily dobýt Skendské državy.

Obyvatelstvo

Skoro všechny myslitelné rasy.

Zvláštnosti

Podle povídaček piráti vděčí nedobytnosti svého ostrova nejen skalám a zrádnému moři, ale též jakési nadpřirozené pomoci. O původu této pomoci kolují divoké zkazky, džiny a smlouvami s pekelnými mocnostmi počínaje a tajuplnými chrámy prastarých bohů moře konče.

Vnitrozemí ostrova má nečekaně příznivé klima. Proslýchá se, že na tamních plantážích pracuje mnoho otroků.

 

 

Podtemno

Oblast: Podzemí oblasti Iared a dost možná celého Tornelionu.

Hlavní město: Guallidurth (oblast Iared)

Panovník: Matriarcha Lyra Sstrixmoth

Státní zřízení: Matrimoniální Monarchie

Popis

Podtemno patří k lokalitám téměř mýtickým. Zvěsti o něm se rozšířily mimo okruh učenců a dobrodruhů spolu s karavanami elfích obchodníků s podivným černým odstínem pleti, kteří vycházeli na povrch někde v Pohoří oblasti Lared, hlásili se k národům temných elfů a obchodovali jménem matriarchy Lyry Sstrixmoth. Podtemno je rozsáhlé podzemí, které dost možná zahrnuje celou masu Tornelionu. Je domovem zvláštního ekosystému, který se podle všeho obejde bez slunečního světla a zvláštních a často velmi nebezpečných a magicky aktivních tvorů. Není divu, že jeho obyvatelé se životu na hraně přizpůsobili a na povrchu pak působí značný rozruch. V smrtícím prostředí přežijí jen ti nejbezohlednější a nejodhodlanější jedinci, kteří využijí vše, co mají k dispozici. O jejich Exotických jedech a zákeřných kouzlech té doslova nejtemnější magie kolují celé legendy.  Legendy také hovoří o válkách s trpaslíky a jinými podzemními tvory, ale zdá se, že poslední taková válka byla před dlouhou dobou a jak temní elfové tak trpaslíci od sebe drží strategický odstup.

O surovinách Podtemna se vzrušeně diskutuje, ale zdá se že temní elfové drahých kovů a drahokamů nedostatek nemají. 

Obyvatelstvo

Výhradně Temní elfové.

Zvláštnosti

Do částí podtemna obývané temnými elfy nesmí vstoupit nikdo, kdo není jejich rasy.

 

 

Rialtské vévodství

Oblasti: Ginwald, Tormea

Hlavní město: Pondas (oblast Ginwald)

Panovník: Vévoda Renald

Státní zřízení: Vévodství

Popis

Když krátce po vypuknutí války rozeslal bývalý císař Nikodémus dopisy všem zeměpánům na Tornelionu, ve kterých je vyzýval, aby stvrdili svou věrnost říši, tak vévoda Renald neváhal a odpřísáhl Nikodémovi věrnost. Stačilo však několik málo měsíců, během kterých se sousední Syrdalský kmenový svaz rozhodl, že odvěkému útlaku Rialtského vévodství je již nadobro konec, a překvapivě zabral oblast Lyngen. Vévoda Renald zaslal císaři několik žádostí o pomoc, avšak dostalo se mu pouze odpovědi, že říše má nyní palčivější problémy. Vévoda tak velmi rychle zanevřel na lenní přísahu Nikodémovi a zmocnil se Tormey, která do té doby byla pod nadvládou místodržících z říše. Rychle na svou stranu získal místní obyvatelstvo a s pomocí zdejších stavů zaútočil na Syrdalský kmenový svaz.

Rialtské vévodství shání obživu především díky rybolovu a drobnému zemědělství v kopcovitých oblastech Ginwaldu. Společně s Lyngenem přišlo vévodství i o nejúrodnější půdu na Dorlonském ostrově.

V současné době Rialtské vévodství vede válku se Syrdalským kmenovým svazem a snaží se vyjednávat s Osensko-Bergenským městským svazem.  

Obyvatelstvo

Převážně lidé.

 

 

Řád Ingardonských rytířů

Oblasti: Gota, Harviken

Hlavní město: Welreos (oblast Harviken)

Panovník: Velmistr Toreas

Státní zřízení: Teokratická republika

Popis

Řád Ingardonských rytířů vznikl sloučením tří menších řádů, jež mezi sebou bojovali o přízeň a vliv na území Harvikenu. Jednalo se o Ingolanský řád potulných rytířů, nejsvatější řád Garlonských paladinů a Donluské bratrstvo loupeživých rytířů. Když vypukla válka, tak to byl velmistr Toreas z Ingolanského řádu, kdo spatřil příležitost a pojal myšlenku, kterou následně skrze složitou partii vyjednávání s ostatními řády dokázal prosadit. Dokázal sjednotit řády, založit jednotný řád Ingardonských rytířů a chopit se moci v Harvikenu. Dle úmluvy měl každý z řádů na starost jinou oblast prosazování moci v nově vzniklém dominiu. Jakmile se řád doslechl o plánu jarla Ottara ze Skendských držav zabrat slabé Gotské knížectví, tak využili příležitost, přeplavili Doreanskou zátoku, napadli a drtivě porazili Gotského vévodu Hernolda a zabrali jeho panství. Věděli, že Skendské državy, které krátce před tímto útokem napadly Gelreanské království počítaly se slabým soupeřem a že nyní nebudou riskovat válku na dvou frontách. 

Lesnaté země řádu Ingardonských rytířů poskytují dostatečnou obživu i dostatek materiálu na budování loďstva, které je již nyní jedno z nejsilnějších na severu Tornelionu. Významnou součástí obživy je rybolov, který poskytuje i významný obchodní artikl, jelikož Doreanská zátoka je bezesporu nejvýnosnějším lovištěm v pobřežních vodách Tornelionu. 

V současné době řád Ingardonských rytířů začleňuje nedávno dobytou oblast Gota do svého dominia. Dále uzavřel příměří s Osensko-Bergenským městským svazem, se kterým navíc začal vyjednávat o spojenectví. Také  začíná stahovat svou druhou Hardvikenskou armádu k jihovýchodní hranici se Syrdalským kmenovým svazem, zatímco hlavní, první Hardvikenská armáda, setrvává v Gotě, aby odradila Skendské državy od útoku.  

Obyvatelstvo

Převážně lidské.

 

 

Skendské državy

Oblasti: Flem, Glomfjord, Grums, Nordvia, Odda, Odmulsko, Onerhaim

Hlavní město: Glorviken (oblast Glomfjord)

Panovník: Jarl Ottar

Státní zřízení: Feudalismus

Popis

Skendské državy vznikly na severozápadě dřívějšího císařství v oblastech, které nikdy zcela nepřijaly císařskou nadvládu a vždy si udržely autonomii a významný podíl na lokální moci. Po vypuknutí války se sever na několik měsíců uzavřel okolnímu světu. V průběhu těchto měsíců došlo k několika desítkám krvavých střetů mezi jednotlivými rodinnými klany a feudálními pány, aby se nakonec dostal na výsluní Skendský kmenový svaz vedený Jarlem Ottarem, který si dokázal podrobit všechny ostatní pány. Jarl Ottar vydal listinu "Naše síla, naše zem, naše právo", kterým oficiálně vypověděl poslušnost Nikodémovi. Nějakou dobu se Skendské državy držely stranou hlavního dění a pouze držely své území. Následoval neúspěšný pokus dobýt ostrov Arecibo, který silně otřásl Ottarovým postavením. Jakmile tedy spatřil šanci, v podobě slabě chráněného Gelreánského Odmulska, tak uspořádal výpravu, která Odmulsko zabrala a zastavila se až u hranic Galmory. 

Oblast Skendských držav je bohatá na nerostné bohatství, ale silně se jí nedostává úrodné půdy. Dříve v tomto ohledu spoléhala na říši. V oblasti Skendských držav je metalurgický průmysl té nejvyšší úrovně, věhlasné loděnice v Oddě.  

V současnosti Skendské državy okupují  Olmudsko a zajišťují  si tak tolik potřebnou půdu. Galmoranská armáda se však opevnila na hranicích.  

Obyvatelstvo

Skendské državy jsou primárně osídleny lidmi. V odlehlých místech však stále stojí osady původních obyvatel, převážně trpaslíků a elfů.

Zvláštnosti

Skendské državy jsou jedním z prvních míst na Tornelionu, které byly osídleny lidmi.

 

 

Soldenské panství

Oblast: Soldenské ostrovy

Hlavní město: Orliken (oblast Soldenské ostrovy)

Panovník: Pán ostrovů Tarik van der Gorst

Státní zřízení: Konstituční monarchie

Popis

Soldenské ostrovy od nepaměti sloužily jako spolehlivá celní stanice na ústí řeky Idy. Titul pána ostrovů sebou vždy přinášel množství téměř strážních povinností. Pán ostrovů musel vždy chránit Idskou zátoku proti pirátům, kteří od nepaměti sídlí na nedobytném ostrově Arecibo. Když vypukla válka, tak zdejší Tarik van der Gorst, třebaže osobně sympatizoval s vévodkyní Xelesiou, zachoval věrnost říši, ale vzhledem k odtržení od zbytků císařství a omezeným zdrojům neměl jinou možnost, než i nadále plnit své strážní povinnosti pána ostrovů a doufat, že válka časem sama ukáže na jakou stranu se přiklonit. 

Soldenské ostrovy jsou významnou obchodní stanicí. Krom příjmů z obchodu má na mistní ekonomiku značný vliv i rybolov.

Soldenské ostrovy jsou zatím neutrální. Vojensky vystupují pouze proti pirátům z Areciba.

Obyvatelstvo

Velmi rozmanité, ale převažují lidé.

 

 

Syrdalský kmenový svaz

Oblasti: Aurea, Balange, Lyngen

Hlavní město: Nirs (oblast Lyngen)

Panovník: Kníže Krut

Státní zřízení: Kmenový svaz

Popis

Severní oblasti Dorlonského ostrova byly od nepaměti obývány velkým množstvím nepoddajných barbarských kmenů, které, ač oficiálně pod jhem říše, nikdy nepřijali císařskou nadvládu. V okamžiku kdy říše projevila svou slabost a uvrhla se do občanské války, kníže Krut sjednotil velkou spoustu znesvářených kmenů a napadl Rialtské vévodství, které tou dobou bylo stále součástí říše. Překvapivě uchvátili nejvýnosnější oblast na Dorlonském ostrově Lyngen, obsadili její hlavní město Nirs, kde se rychle ujali zbudovaných mocenských struktur.  Rozhodnutí Rialtského vévody Renalda vyvázat se z říše a uchvátit na svou stranu zbytek Dorlonského ostrova, přijal kníže Krut se zděšením. Doufal, že rozhádaná a paralyzovaná říše nebude schopná mu vzdorovat a vzdá se Dorlonského ostrova, ale nyní stojí proti odhodlanému a připravenému soupeři. Navíc se k jeho državám v kontinentální oblasti Aurea začínají stahovat síly Ingardonského řádu. 

Syrdalský kmenový svaz se živí, rybolovem, pastevectvím a drobným zemědělstvím. Úroveň řemeslné výroby značně pokulhává za zbytkem říše. Dolrlonský ostrov navíc nenabízí téměř žádné nerostné bohatství. 

Syrdalský kmenový svaz je aktuálně ve válce s Rialtským vévodstvím. Navíc byl Ingardonskou agresí donucen zanechat významnou část svých sil na pevnině hájit oblast Aurea.  

Obyvatelstvo

Převážně lidé.

 

 

Torvirský kaganát

Oblasti: Fendea, Montauban, Ormea

Hlavní město: Bakrosh (oblast Fendea)

Panovník: Kagan Fukna li-Ponra

Státní zřízení: Kaganát 

Popis

Tovirský Kaganát vznikl z mnoha kočovných kmenů, které se pohybovaly na jihozápadě říše. Již před válkou si vůdce bezvýznamného kmene Tovirských maškerů Fukna li-Ponra začal pomalu, ale jistě, budovat silnější postavení a začínal se mezi kmeny těšit velké úctě. V okamžiku, kdy přišla válka, si již podmanil několik kmenů a v nastalém chaosu a s pozorností říše upřenou na západ v tichosti uchvacoval další a další území. Brzy poté, kdy uchvátil Montauban, vyhlásil kaganát a prohlásil, že zničí zbytky říše pod kopyty svých koní a pod hroty svých šípů. 

Tovirský kaganát si obstarává obživu pastevectvím a plundrováním dobytých území. Na jeho území se nenachází prakticky žádná stálá infrastruktura-s výjimkou několika málo měst, které zde zbudovalo císařství. 

Tovirský kaganát je ve válce s Lathmorským královstvím, což momentálně představuje hlavně nájezdy na pohraniční území.   

Obyvatelstvo

Převažují lidé, orci, goblini a hobiti. Obvykle potomci národů, které sem zahnal útlak říše.

Zvláštnosti

Okolí města Bakrosh je známé svou zvláštní architekturou a oblečením místních, kteří i po stovkách let udržují zvyky z daleké Kitáje (styl Japonsko).