Epilog k Ostrovu (1519)

              „Tak ven s tím“, řekl Tanholm. Pohled na Soa, jeho kancléře, který nervózně přešlapoval před jeho stolem, v něm vzbuzoval nejen netrpělivost, ale, k jeho překvapení, i lítost. Starý muž vypadal, jako by mu měl sdělit, že všichni, které kdy znal, zemřeli.

              „Přišel posel z ostrova můj pane…“

              „No? A jak se vede našim odvážným osadníkům?“

              „Vzkaz není od nich, ale od jakéhosi Dermotha, který se podepsal jako král ostrova.“

              Tanholm významně pozdvihl obočí. „Král ostrova?“

              „Podle jeho vyjádření by to měl být pouze dočasné pojmenování. Alespoň dokud se nerozhodne, jak se jeho nové království bude jmenovat.“

              „Zkus mi to říct popořádků,“ řekl Tanholm a unaveně si promnul kořen nosu.

              „Zkrátka je to člověk, který se objevil na ostrově s poměrně početnou armádou, a během několika málo týdnů s ní obešel celý ostrov. Všem osadníkům dal prý na výběr. Přijmout he jako svého pána, odejít, nebo zemřít.“

              „Ehm hmm…,“ zamručel Tanholm s nepříjemně podezřívavým podtónem.

              „Nejprve se jim pár osad postavilo…prý s nevalným výsledkem. A pak se začala kolena ohýbat jak obilí při bouřce.“

              „Takže ostrov je jeho? Je to hotová věc?“

              „S politováním…ano“

              „Proč se o tom dozvídám až teď? To nikdo nežádal o pomoc?“

              „No. Prý se pokoušeli, ale Dermoth měl dostatek lodí, aby blokoval veškeré snahy kontaktovat pevninu.“

              „Dobrá,“ odpověděl Tanholm, který se pokoušel zůstat v klidu, navzdory tomu, že se právě dozvěděl, že přišel o značnou část svého jmění. „A co přesně tedy ten Dermoth píše? Nebo je to jen posměšné prohlášení, že mě okradl?“

              „Kupodivu ne. Vyznění celého dopisu je velmi slušné. Vzhledem k jeho akcím bych řekl, že až absurdně slušné…“

              „Tak mi to podej…“ povzdechl Tanholm.

 

Lordu Tanholmovi z Harvikenu, maršálovi řádu Ingardonských rytířů

Drahý pane,

         Prosím dovolte mi informovat Vás o dění nejnovějším ve Vašich ostrovních državách. S politováním Vám musím sdělit, že Vaši vazalové byli postaveni do nesmírně obtížné situace, ze které nevedlo úplně správné východisko. Zde se ti šlechetní pánové rozhodli zvolit nejmenší zlo. Mé srdce zaplakalo nad upřímností, se kterou se snažili hájit Vaší pozici, a proto Vás prosím – nehněvejte se na ně za jejich rozhodnutí nalézt to nejschůdnější východisko pro ně a jejich rodiny a ohnout koleno před novým pánem. Plně si uvědomuji význam svých akcí, a jejich dopad na Vaše plány. Prosím věřte, že mé činy byly poháněny nutností a nikoliv příležitostí. Chápu, že je to pro Vás pramalá útěcha, ale rád bych se Vám pokusil vynahradit Vaší škodu. Mé možnosti jsou však omezené. Finančně Vám kompenzovat Vaší investici bohůmžel není v mé moci. Co Vám však nabídnout mohu jsou služby mé výzvědné sítě. Informace hýbají Tornelionem a já jsem ochoten Vám je poskytnout. Doufám, že tuto kompenzaci přijmete společně s mou omluvou.

S přátelským pozdravem,

Dermoth, král ostrova (jsem si vědom, jak kýčovitě tento titul zní, a hodlám jej užívat pouze do té doby, dokud své nové království nepojmenuji.